Švédské migrační dveře dokořán? Ale co Vás vede! A Merkelová…

svedsko-rajem

Není tomu tak dávno, kdy se na internetu a v dalších médiích objevil promigrační klip, který nechala natočit Švédská vláda. Na rozkvetlé červnové louce při midsommaru, tradiční oslavě letního slunovratu, se drží za ruce a v kole tančí čtyři děti – Švédka, arabský klučina, malá Číňanka a černoušek. „Moje země je i tvoje země,“ ujišťuje trojici švédská dívenka. Následuje překlad jejích slov do hlavních „uprchlických“ jazyků. Ve stejné době zveřejnili Švédští demokraté (politická strana, která se staví proti imigraci) krátké videoposelství. Po záběrech vypálených aut a skupin poflakujících se migrantů si divák mohl na obrazovce přečíst: „Peníze nejsou, nebude blahobyt, pracovní místa, domy, byty. Vítejte ve Švédsku!





Najednou je ale konec otevřeným náručím a Švédsko urychleně hledá zlatou střední cestu mezi dvěma krajnostmi: bezbřehou, řeklo by se až pošetilou vítací vstřícností v podobě tance na louce a úplným odmítáním v duchu krajní pravice.

Na všem se dá vlastně vydělat

Firma Karakniv získala nové zákazníky. Na pět miliónů švédských korun (13,5 mil. korun) odhaduje její šéf, výrobce loveckých a turistických nožů, přírůstek obratu v roce 2016 v Saúdské Arábii, Íránu, Turecku, Egyptě a Iráku. „Letošek se rýsuje ještě nadějněji. A to díky Bašárovi. Rozumí tamním trhům znamenitě,“ libuje si.

Iráčan Bašár Mustafa dorazil v září 2015 jako uprchlík do města Mora asi 350 kilometrů severně od Stockholmu. S Nobackem se seznámili o dva měsíce později po hokejovém zápase, na nějž majitel nožířské firmy pozval obyvatele střediska pro uprchlíky. Povídali si a Švéd mu nabídl šestiměsíční praxi. Bez nároku na mzdu, což švédské zákony připouštějí.




Nalezení práce pro přistěhovalce přesto zůstává oříškem, který musí Švédové rozlousknout. Téměř 95 procent nově vytvořených pracovních míst v zemi totiž vyžaduje přinejmenším středoškolské vzdělání. Přitom třetina azylantů, zejména žen, má za sebou méně než devět tříd základní školy. Dohody o mzdách mezi odbory a zaměstnavateli uplatnění nekvalifikovaných příchozích zrovna nenahrávají: masový příjezd uprchlíků nebo lidí, kteří se za ně úspěšně jen vydávají, rozpor pochopitelně jen přiostřil.

Dnes je stockholmské předměstí Tensta jedním z 53 míst v zemi označovaných v policejní mluvě zjemněle jako „zranitelné“, tedy spíše vyloučené: ve skutečnosti jsou prostě ovládané organizovaným zločinem. To přináší do země, kde se po celá desetiletí nezamykaly domy ani auta, naprostý šok.




Co teď a co potom? Otázka, který hýbe Švédskem

Švédové si budou muset dřív či později ujasnit, jakou zemí má jejich vlast vlastně být. Blahobytná společnost, která byla pyšná na to, že s otevřenou náručí vítá ty, jež pokládá za slabé, vyloučené či ohrožené, má nyní co dělat, aby se o ně postarala. Hraniční kontroly zavedené v roce 2015 platí dál. K politice dveří dokořán se už nechce vrátit.

Zlomem se stal dubnový teroristický útok Rachmata Akilova, odmítnutého žadatele o azyl z Uzbekistánu. Unesl kamión a srážel jím chodce na rušné nákupní třídě přímo v srdci Stockholmu, přičemž čtyři zabil a 15 zranil.

Švédsko se nikdy nevrátí k masové imigraci, kterou jsme měli na podzim roku 2015. Nikdy,“ slíbil premiér Stefan Löfven. Ještě nedávno by ale týž předseda vlády označil obdobné myšlenky rovnou za kacířské.

Je zajímavé sledovat, že ačkovli je Česká republika vláčena a označována EU za „parazita“, který úprchlíky nechce. Najednou ale nejedna země, která úprchlíky vítala, začíná najednou obracet, co říkáte?

Facebook komentáře
Michal Konečný
Redaktor ProEvropu.com





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *